Obnovený kostelík v Záběhlicích
Zdroj: Method, 1879.
Každý Pražan zná malebný kostelíček v Záběhlicích, který mezi zelením
pěkného udolí záběhlického příchozího z Prahy již z dáli vítá. Prastarý
kostelíček částečně z 12. věku pocházející před pěti lety velikou pohromou
stižen jest; blesk zapáli střechu a rozdrtil věž. Kostelík býval průběhem
staletí častokrát
přestavován. Nejstarší částí byla loď a věž, presbyteriu pochází asi
z 13. věku. Jak zbytky zdí pod dlažbou nalezené dosvědčily,
zakončovala se loď okrouhlou apsidou. Bývalá věž měla v hořejším patře dvojatá
okna románským sloupkem dělená. Pozdějí opravy kostela, jakou jsou: cibulová
báň na věži, okna presbytáře, vnitřní úprava a p. pocházely z minulého věku.
Také 19. století na kostele opravovalo a to způsobem 19. věku -
velmi laciným. Aby prožluklé opěrací pilíře na presbytáři fondu kostelnímu
neubližovaly, ubrány jsou s hůry dolů na způsob opěracích pilířů
z hradních zdí. Věž, která stářím počala k západu kloniti se, podepřena a
obehnána jest silným, vytraceným pilířem na bahně založeným, takže každý, kdo
Záběhlice navštívil, na vlastní oči mohl spatřiti, že kromě Bologny a Pisy,
také Záběhlice honositi se mohou věžmi nakloněnými a svěšenými. Hlavní příčinou
špatného stavu kostela a věže byl však rybník, jehož hladina výše leží, nežli
podlaha kostela. Nynější dlažba jest totiž o 80 cm. výšší nad
původní, při kopání objevenou dlažbu, čímž zároveň se dokazuje, že hřbitov
kolem kostela se rozkládající, jakož i cesta tudy vedoucí během času zvýšeny
byly.
Všelikým překážkám na vzdory dočkal se kostelíček důkladné opravy. Po udeření blesku seznáno, že zdivo věže udržeti se nedá. Ponavržena jest tudy stavba nové věže a zároveň oprava celého kostela. A když konečně po dvouletém vyjednávání náklad na opravu povolen byl, přišlo ku práci. Stará gotická okna v presbyteriu jsou otevřena a grisaillem zaskleněna. Osekané pilíře z venčí se zbudovaly, ohyzdná kopka po pravé straně kostela se odbourala a na místě jejím probouralo se okrouhlé okno slohu lodi přiměřené. Věž úplně snešena a na pevném základě v původním slohu románském vystavěna jest. Přízemek věže románským portálem o dvou sloupech okrášlený slouží za kopku. Ku věži přiléhá okrouhlé schodiště, kterým se na kruchtu, na půdu a do zvonice stoupá. Věž pokryta jest břidlou a končí měděnou bání s pozlaceným křížem. Sluší podotknouti, že veškerá práce klempířská v hamru Záběhlickém z mědě pracována jest. Oblouk nad kruchtou býval původně tak nízký, že skutečné varhany zde ani místa neměly. Nyní se zvýšil a kruchta do kostela na způsob pavlanu rozšířena jest, čekajíc na nové varhany, smiluje-li se patron. Píšťaly starého positivu, který při požáru s kruchty svržen byl, roznesli kluci po vsi. Ač takové počínání schvalovati nelze, dlužnou přece vyznati, že starý positiv, jemuž "mňoukadlo" se přezdívalo, důstojnosti služeb Božích na závadu býval.
Po pěkném a důkladném obnovení zdiva očekává nyní vnitřek kostela přiměřené a slohové úpravy a doufáme, že sl. c. k. místodržitelství též se postará, aby úpravný chrámek i uvnitř důstojně opraven byl. Stavbu řídili architekti A. Baum a B. Münzberger s láskou a svědomitostí.
K závěru sluší podotknouti, že při bourání věže sloupky románské nalezeny jsou, o kterých v Památkách arch. zmínka se činí. V hloubce 2 m. pod nynější dlažbou nalezena jest pěkná bronzová noha románského svícnu, ve zdi pak západní ve výklenku zazděné vejce a kostra ropuchy. Co v 12. století zazděno, v 19. věku nalezeno jest.